Předchůdce dnešního piva kvašený nápoj z naklíčeného obilí - znali lidé už v mladší době kamenné. Přes všechny snahy se nepodařilo odhalit, jak pivo vzniklo; obecně se předpokládá, že nebylo vynálezem, ale dílem souhry náhod. Pivo vařili na našem území keltští Bójové, germánští Markomani a Kvádové a později i Slované. Základní princip přípravy piva zůstal po staletí stejný. Velké změny však prodělal tech.postup výroby.Původně vařily pivo ženy. Postupovaly velmi primitivním způsobem a vycházely pouze z empirických poznatků. Nevěděly nic o vlivu sladových enzymů na mladinu ani o kvasinkách a jejich enzymech, které při kvašení mění mladinu na pivo. Ženy připravovaly z piva také polévky nebo omáčky, které se jako obzvláště sytý "tekutý chleba" podávaly v chudých rodinách až do poloviny 19. století.

V dávných dobách se pivo "hořčilo" různými bylinami, například pelyňkem, šalvějí, skořicí, mátou peprnou, anýzem. Používal se také planě rostoucí chmel (asi 1500 1000 let př. n. l.). Jednoznačné "hořčení" piva chmelem se přisuzuje Slovanům asi od 8. až 9. století n. l. Pěstování chmele se od dob Karla Velikého šířilo i na naše území a ve 12. století chmelnic rapidně přibývalo. Již v té době byl český chmel považován za světový standard a vyvážel se.Řemeslná výroba sladu a piva se u nás rozvíjela od 12. století, kdy vznikala nová královská a poté šlechtická města s řadou výhod. Pro rozkvět pivovarství bylo důležité právo várečné a mílové.

Vařit pivo mohl jen měšťan, majitel domu ve městě. Podle práva mílového nesměl ve vymezeném okruhu jedné míle (měla různé hodnoty od 7 do 12,5 km) nikdo, kromě měšťanů daného města, provozovat živnost či prodávat své výrobky. piva různé poplatky, byť nepravidelně - zvláště tehdy, když vládcova pokladna zela prázdnotou a vladař potřeboval peníze na věno svých dcer či na válku.

Pivo se postupně stalo zajímavým zbožím, takže měšťané zakládali od 14. století společné pivovary. V té době převzali dominantní úlohu ve výrobě i v prodeji piva muži. Na ženy zbyly pouze pomocné práce.S rozvojem řemesel vznikala cechovní společenstva. Reprezentovala nejen sladovníky a pivovarníky, ale hlavně podpořila kvalitu piva. Cechy předepisovaly, kdo a kolik piva smí vyrobit, kolik surovin se musí použít na várky nebo jaké budou ceny.

Požadované vlastnosti piva u jednotlivých výrobců se přísně kontrolovaly. Na rozdíl od okolních států se cechy staraly rovněž o výchovu odborníků a již ve středověku u nás směl vařit pivo pouze řádně vyučený člověk.

Naše sladovny a pivovary byly vesměs privatizovány. Ty, které dost vydělaly, získané prostředky uváženě investovaly a neobvykle rychle dohonily světový vývoj v modernizaci zařízení. Zchátralé budovy byly opraveny a rekonstruovány. Některé pivovary ale tento trend nezvládly, popřípadě se jejich brány uzavřely z jiné příčiny. Výroba v dnešních sladovnách a pivovarech je z velké části řízena výpočetní technikou a v moderních zařízeních s větší kapacitou. Významně se modernizoval postup stáčení a balení piva do nových typů kovových sudů (KEG), do lahví, plechovek, minisoudků.Po rozdělení Československa se ukázalo, jak velká je obliba piva na území Čech a Moravy. V roční spotřebě piva na jednoho obyvatele (160 l) jsme postoupili na první místo světového žebříčku a výši spotřeby si udržujeme.

Nejvýznamnějším pivovarem na Moravě je pivovar Radegast.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.Czech.Republic.cz