Stručná historie Osoblahy do roku 1945.

1233 Vznik Osoblahy (Podle některých pramenů se uvádí rok 1251, kdy
Osoblaha získala městské právo.)

Přírodní a živelné katastrofy :
1369 Požár, při němž byla zničena větší část města.
1408 Požár, který znamenal velký úpadek města.
1538 Morová nákaza.
1545 Požár, který zničil téměř celé město až na 9 domů.
1563 Vyhořelo 40 domů.
1595 Požár.
1802 Požár, při němž shořelo téměř celé město.
1815 Povodně. Které způsobily městu značné škody.
1831 Cholera - epidemie nakažlivé nemoci.
1832 Požár, který zničil 60 domů na náměstí.
1903 Záplavy.

Válečná tažení přes město Osoblahu :
1428 Husitská vojska.
1627 Třicetiletá válka. Vpád Dánů.
1642 Třicetiletá válka. Vpád Švédů.
18. století Slezské války. Bavorská válka o dědictví.
1866 Vpád Prusů.
1914 - 1918 První světová válka
1838 Odstoupení pohraničí Německu.
1939 - 1945 Druhá světová válka.

Rozvoj města Osoblahy :
1440 Zavedeno pravidelné vyučování žáků.
1560 Byla postavena první školní budova.
1664, 1788 Výstavba a rekonstrukce školních budov.
1848 Zrušení městské a vrchnostenské soudní moci a roboty.
Zavedena obecní samospráva záležitostech obecních, silničních
a zemědělských.
1855 Město obdrželo četnickou stanici s 5. muži.
1860 Založen samostatný poštovní úřad.
1864 Zahalila činnost městská nemocnice.
1871 Předána nová školní budova.
1873 Založen spořitelný spolek a v roku 1874 otevřena spořitelna a
záložna.
1897 Zavedení vodovodu.
1898 Dokončena železniční úzkokolejná dráha Osoblaha - Třmešná
1905 Zaveden telefon.
1908 Založena Zimní hospodářská škola.
1909 Stavba školy.
1910 Zahájila činnost mateřská škola.
1920 Zřízena obecní knihovna.
1925 Počet obyvatel 2521.
1930 Úprava náměstí.
1931 Oprava pošty.
1937 Oprava radnice.

Další zajímavosti Osoblahy :
Ve městě byl průmysl zastoupen jednou cihelnou a cukrovarem. Ženy se mimo hospodářství zabývaly paličkováním krajek. V roce 1930 bylo v Osoblaze 22 hospod, jak o tom píše osoblažská kronika.

Na okraj historických dat :
V předmnichovské republice žilo v Osoblaze asi 80 občanů české národnosti. Město bylo převážně německé.
Až do mnichovské zrady žila česká menšina poměrně intenzivním společenským životem. Většina z jejich řad byla organizována v Matici Opavské. Češi měli v Osoblaze svoji místnost, ve které se scházeli a pořádali večírky. Děti chodily do menšinové české školy, kde učil český učitel Doležal. V Osoblaze byl starostou řídící učitel, ale v obci vládl především obecní policajt Auhe, proti kterému se nikdo neodvážil vystoupit.
Osudný rok 1938, který mnichovským diktátem včlenil pohraničí do "Německé říše" , se plně projevil i v Osoblaze. Podnítil zfanatizované živly k výpadům proti českým obyvatelům. Osoblažský kronikář o této době napsal : "I v našem městě je skupina stoupence "soukmenovce Henleina", která chce posvětit svou práci českou krví. Obětí měl být český farář Hovadík, který stál v čele české menšiny. Šibenice tajně postavená na náměstí se však nedočkala. Hovadík byl rozumnými Němci včas upozorněn a v noci tajně odjel."
Na jiném místě kroniky se píše : "Z části mládeže je utvořena zvláštní milice, která se stará hlavně o to, aby poslední Češí rychle a bez všeho opustili kraj."

Byly to těžké roky a nelze na ně zapomenout.

V Osoblaze bylo také poměrně silné dělnické a Komunistické hnutí. Vedle dvou velkých politických stran - Německém Sociálně Demokratické a Lidové Strany - existovala zde i německá sekce komunistické strany, v jejímž čele stál Němec Schlusche, popravený později za antifašistickou činnost.

Citace z publikace :
30.let budování socialistické Osoblahy.